Nejstarší dějiny Kostěnic

Kostěnice leží asi 15 km jihozápadně od Holic a 11 km jihovýchodně od Pardubic po obou stranách rušné silnice z Dašic do Hrochova Týnce. Ves se nachází v krajině, kde se objevovaly hojné stopy po pradávném lidském osídlení. Tak je tomu například v případě blízkých Dašic a Platěnic na řece Loučné. 

Také západně od Kostěnic ležící tzv. Mikulovicá planina patří k nejstarším lokalitám historického osídlení v pardubickém regionu. Avšak jak již bylo zmíněno, archeologické nálezy z Kostěnic či jejich nejbližšího okolí se nedochovaly žádné. Pouze v blízkosti železniční vlečky, asi v polovině trati vedoucí z kostěnické zastávky k dašickému cukrovaru, se našel bronzový nůž z doby halštatské, slezskoplatěnické kultury z 9. – 6. století př. n. l.

Dávné dějiny Kostěnic jsou spjaty s blízkými Dašicemi, neboť patřily ke zboží dašické vrchnosti. Nejstarším známým pánem na dašické tvrzi byl v prvních letech 14. století, přesněji kolem roku 1316, Blažej z Dašic. Rozsah jeho panství a počet vesnic, které mu patřily, nelze přesně zjistit. Lze však z různých písemných pramenů usuzovat, že dašičští zemané nepatřili k nechudší drobné šlechtě. Dašická tvrz byla chráněna kolem dokola vodou a stávala na místě dnešního pivovaru. Tvrziště se dochovalo dodnes jako vzácný doklad vodních tvrzí na Pardubicku a je chráněnou lokalitou. Jako další majitel Dašic se připomíná roku 1323 Bohuslav z Dašic. Avšak o pozdějších událostech 14. století prameny mlčí.


Až v roce 1398, tedy právě před 603 lety, prodává Budiš z Dašic již značně zadlužený majetek v Dašicích a v Kostěnicích svému největšímu věřiteli Bočkovi z Kunštátu řečenému z Poděbrad. A právě z této obchodní transakce se dochovala nejstarší písemná zmínka o existenci Kostěnic. Listina byla součástí Olešnického archivu, který byl přemístěn do polské Wroclavi a v současné době je originál listiny nezvěstný. Opis se dochoval v edici Archiv český, svazek XIV. Listina byla sepsána v úterý 4. září 1398 bez uvedení místa, kde se prodej odehrál. Lze z ní číst následující:

„Já Budiš z Dašic vyznávám, že sem prodal urozenému muži panu Bočkovi z Kunstata řečenému z Poděbrad i jeho erbóm všeckno zbožie v Dašiciech a v Kostěniciech, nic nepozóstavuje, s tvrzí, s kostelním podáním, s mlýny, s dvory poplužními i s kmecním, s dědinami, s proky, s poplatky s robotami, s lesy, s lukami, se křovinami, s pastvami, s řekami, s potoky, s horami, s údolími i s plným panstvím, se vší zvolí i se všemi jinými požitky, kteříž k tomu zboží příslušejí a kterýmižkolivěk jmény zvláščími jsú nazvány anebo mohú pojmenovány býti, v těch všech mezech, jakožto Dašice a Kostěnice záležie, nic na tom nepozóstavuje, za šestnádcteset kop grošěv pražského rázu, a to mi jest všeckno splnil až do pól čtrta sta kop grošěv, kromě těch pól jedenádcta sta kop , ježto mají panu Mikulášovi z Barchova zaručeny býti anebo ježto jemu zaručeny budú…“

Tolik citát z kupní smlouvy, který opravňuje považovat rok 1998 za rok 600. výročí první písemné zmínky o Kostěnicích.

Na počátku 15. století seděli na dašické tvrzi vladykové z Barchova, kteří se později nazývali dašickými. Se jménem a pečetí Mikuláše Barchovce z Barchova se setkáváme na stížném listu českých pánů z roku 1415 a několikrát se připomíná svou účastí při jednáních vedených za husitských válek v letech 1421-1436. Po Mikulášově smrti vládla na tvrzi vdova Bětka z Orle, která měla ještě Kalhota a Tristam z Barchova jako držitelé nedílní.

Přechodně na statku hospodařil asi v letech 1448-1450 vladyka Hotart z Kostěnic.

Početnější zmínky jsou známy o již zmíněném Čeňku Dašickém z Barchova, jenž byl Tristamovým vnukem. Čeňkovo jméno se objevuje v rozličných smlouvách od roku 1463. Hned na počátku své vlády měl problémy s loupežnými výpady Uhrů, když král Matyáš na své válečné cestě proti Jiříkovi z Poděbrad v roce 1469 rozbil svůj stan v Hrochově Týnci. V listině z 10. června 1491 se dočítáme, že se Čeněk zúčastnil jako svědek sepsání smlouvy mezi Vilémem z Pernštejna a Jiříkem Pardubickým a Jeníkem z Mečkova, kteří Vilémovi prodali své právo na Pardubicích. Čeněk je tu uveden jako „urozený, statečný rytíeř pan Čeněk z Barchova a na Dašiciech“.

Kostěnice nikdy neměly na svém katastru kostel. Náležely k farní správě při kostele Narození Panny Marie v Dašicích. Kostel jako farní je zmiňován již v roce 1350, kdy náležel k děkanátu chrudimskému a biskupství litomyšlskému. Z kněží předhusitských se uvádí v roce 1363 pleban (dnes farář) Mikuláš, v roce 1391 Jan a po něm Přech. V 16. a 17. století se hlásili osadníci Dašic a okolí převážně k vyznání nekatolickému a také fara byla osazována knězem pod obojí.

Konec 15. století ve svých širších souvislostech předurčil dašickému zboží jeho další osudy. V Pardubicích se usadil moravský šlechtic Vilém z Pernštejna a cílevědomě začal zcelovat své kunětickohorské a pardubické panství. V blízkosti Dašic zakoupil v roce 1495 les Království se vsí Bělčí, v roce 1498 zboží tvrze Žižín. V jeho majetku již tehdy byly obce Černá za Bory, Nemošice a Draškovice. Je zřejmé, že Dašice se počátkem 16. století stávají určitou překážkou expanzních snah Viléma z Pernštejna. Nesrovnalosti mezi oběma pány na sebe nenechaly dlouho čekat. K prvnímu střetu došlo roku 1501, kdy byl Čeněk z Dašic pohnán pardubickými měšťany před soud, údajně pro neoprávněné vybírání mýta v Dašicích a Kostěnicích. Smlouvou s Vilémem se Čeněk v neděli 28. 12. 1502 svých práv na mýto zřekl. O pět let později od něho kupuje Vilém z Pernštějna Dašice.

Protože byl Vilém moudrý hospodář a zkušený politik, nechtěl své poddané utlačovat mimořádnými finančními nároky. Jedním z jeho velkorysých počinů bylo rozhodnutí, kterým se ve čtvrtek 26. května 1513 vzdal samostatnou listinou svého práva odúmrtí a přenechal je poddaným z Dašic a z vesnic Práchovice, Platěnice, Hedčany, Moravany a Kostěnice. Zmíněná listina opravňuje hospodáře, který neměl přímých potomků, odkázat svůj majetek jiné osobě. Do této doby v případě, že nebylo přímých potomků, připadl majetek vrchnosti. Vilém z Pernštejna vybudoval za svého působení na Pardubicku monumentální vodohospodářský systém s komplexem rybníků. V období 1491-1521 jich založil celkem 234. V blízkosti Kostěnic byly založeny rybníky. Bahenec, Kozlovec, Bělečko a Moravanský (za Pernštejnů se nazýval Husojedský). Vilém každému, kdo přišel o pozemky jejich zatopením, nahradil škodu pozemkem jiným. Tak učinil Kostěnickým i jeho syn Vojtěch v roce 1522, když zvyšoval hráz u rybníka Moravanského. Všechny čtyři rybníky byly v 18. a 19. století vysušeny.

Jak z předchozího textu vyplynulo, byly osudy Kostěnic nejprve spjaty s dašickým zbožím a pak sdílely společné osudy s celým pardubickým a kunětickohorským panstvím. Byly svědky rozmachu celého teritoria za vlády Viléma z Pernštejna, přechodu majetku do rukou jeho synů Vojtěcha a Jana a postupné stagnace až po úplný úpadek, jehož vyvrcholením byl prodej zadluženého panství posledním držitelem Jaroslavem z Pernštejna v roce 1560 královské komoře.

K článku nejsou zatím žádné komentáře!

Přidání komentáře


Bold text Italics Link    :-) ;-) 8-) :-D :-P :-O :-( :-/ ;,( ]:-D :-[

Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici devět:

Hlavní menu
Obecní úřad - knihovna - mateřská školka - občan / firma - sdh

Webová prezentace
Nový vzhled vytvořen v roce 2016.


Počet návštev : Aktuálně online :

Obec Kostěnice
Oficiální prezentace


www.kostenice.cz
obec.kostenice@volny.cz