Uzavírka Kostěnice - DašiceOstatní

Možnost uzavírky silnice Kostěnice - Dašice je prodloužena do 26.2.2021. Veřejná vyhláška odboru dopravy MMP.

• 13:33 05.02.2021

Poplatky za odpady a psyOstatní
Od 20.1. probíhá výběr poplatků za odpady a psy. Odpady: 550 Kč/osobu. Psi: 100 Kč/první pes; 150 Kč/každý další pes. Preferována je platba převodem na účet: 7528561/0100. Variabilní symbol číslo popisné, do zprávy příjmení poplatníka.

• 17:35 25.01.2021

Nákupy pro seniory a zdravotně postiženéOstatní

Stále platí nabídka služby starším a zdravotně postiženým občanům - zajištění nákupu základních potravin. Kostěnický COOP nabízí i další zjednodušení této služby potřebným - platba dle dohody s prodejnou až dodatečně.

• 17:09 14.01.2021

Kanalizační přípojky-materiálKultura

Máme pro občany k dispozici nabídku materiálu na kanalizační přípojky - revizní šachty a potrubí. Nabídka firmy HAK Pardubice  je Vám k dispozici na obecním webu - aktuálně platná do 31.3.2021. Pokud ji budete chtít využít, stačí vytisknout a předložit při nákupu.

• 17:39 11.01.2021

Vinařský půlmaraton 2020Sport

Dne 12.7.2020 proběhl v naší obci vinařský půlmaraton včetně Mistrovství ČR mužů a žen v této běžecké disciplíně. Prohlédněte si fotky z této mimořádné sportovní akce.

• 18:35 03.08.2020

100 let od založení Sokola Kostěnice  
Výročí 100 let ČOS v Kostěnicích
V místní kronice: V Kostěnicích došlo k založení Sokola 16. května 1920. Při založení účast asi jedné třetiny občanstva. Později rozroste se dosti dobře. Rok 1922: Tělocvičná jednota Sokol od obce dostala na pořízení nářadí 500 Kč a na další léta 100 Kč ročního příspěvku, tak jako se dává hasičům. Rok 1923 byla Sokolem upravena náves před č. 4 a 5 na cvičiště pro mládež. Obec opatřila potřebné trubky trativodní k odvodnění vlhkých míst a závoz, že se provede z darované hlíny z okresních příkopů, což se také stalo, a tato část návsi byla pěkně upravená. Naši členové dali potahy zdarma k tomuto účelu, a zdarma se také pracovalo. To vše o Sokole z místní kroniky.

Dál je pokračování z malé kroniky vydané při příležitosti 600 let trvání obce: V Kostěnicích byla založena tělocvičná jednota Sokol z popudu Josefa Maléře a Karla Stejskala, který se přistěhoval s rodinou do Kostěnic z Jižních Čech. Oba patřili mezi nadšence sokolské myšlenky. Na základě jejich aktivity se uskutečnila 16. května 1920 první ustavující schůze v hostinci pana Josefa Havlíčka, za účasti 58 občanů z Kostěnic, i dašické sokolské jednoty, kterých bylo přítomno 8 bratří a 5 sester. Schůzi zahájil dašický starosta Sokola bratr Huráň. Při zakládání naší sokolské obce byli nám velice nápomocni další členové dašického Sokola, zejména bratři Vašura, Černý a Strniště. Všichni obchodníci. Velkým pomocníkem při ustavování TJ byl i bratr František Vondráček, který byl v té době náčelníkem Východočeské župy Pipichovy. Na ustavující valné hromadě byly zvoleni: starostou Sokola Josef Malíř, místostarostou František Polák a náčelníkem Josef Vomáčka. Dále do tohoto výboru byli zvoleni bratři a sestry: Karel Stejskal, Josef Vosáhlo, František Černý, František Malíř, Václav Helcelet, František Roček, Václav Nohejl, Jan Kubíček ml. a Jana Špačková. Jako náhradníci zvoleni: Hynek Jeřábek, Josef Dašek, Jan Dalecký ml. a Marie Šafaříková. Při další výborové schůzi zvolen jednatelem bratr František Roček ml., pokladníkem Josef Vosáhlo a zapisovatelem Jan Kubíček. Výborové schůze byly pravidelné jedenkrát za měsíc. Záslužná a bohatá sokolská činnost byla v roce 1939 německou okupací naši republiky tvrdě ukončena nejen u nás, ale i v celém státě. Mnoho členů Sokola bylo během války nejen vězněno, ale i zbaveno života. Obnovením činnosti Sokola se i u nás začalo pravidelně cvičit. Tato činnost pokračovala u nás v obci až do XI. Všesokolského sletu v Praze v r. 1948.

Z nejstarší historie Sokola
Sokol ustavený 16. února 1862 pod názvem Tělocvičná jednota Pražská, roku 1864 přejmenovaná na Sokol Pražský Miroslavem Tyršem a Jidřichem Fügnerem. Nezanedbatelná byla trvalá snaha o rozvoj kultury a vzdělanosti členstva. První slet se konal 18.června 1882 v Praze na Střeleckém ostrově pod vedením Miroslava Tyrše. Roku 1887 vznikly tři sokolské župy, a o dva roky později byla ustavena Česká obec sokolská, a na začátku 20. století (r. 1904) došlo ke sjednocení a zrodu Československé obce sokolské (ČOS). Za první světové války byla ČOS rozpuštěna. Po vzniku Československa obnovila organizace svoji činnost. A zrovna tak po dlouhých letech zákazu po r. 1948. 7. ledna 1990 se uskutečnil ustavující sjezd Československé obce sokolské. I v Kostěnicích je Sokol znovu obnoven.

• 19.06.2020

Kanalizační přípojky - hlavní zásady budování  

ZÁKLADNÍ INFORMACE

1. Stavbu přípojek je možné zadat buď odborné stavební firmě, která bude provádět stavbu veřejné splaškové kanalizace, nebo ji provést svépomocí, ale pod odborným stavebním dozorem, který vydá následně potvrzení o dodržení projektu přípojky.
2. Po položení celého potrubí kanalizační přípojky a před jeho zasypáním je vždy nutno pozvat ke kontrole pracovníka budoucího provozovatele nebo v případě, že má obec pověřeného pracovníka na tyto kontroly, tak tuto osobu pověřenou, která zkontroluje správnost a kvalitu položení potrubí a povolí zasypání. Bez této kontroly nelze přípojku zprovoznit a vydat doklad o napojení.
3. Bude-li stavba přípojky schválena, vyplní pracovník provozu vodovodu a kanalizací, nebo osoba pověřená, protokol (předá nebo zašle jej budoucímu provozovateli kanalizace).
4. Výstavba přípojek bude probíhat současně s výstavbou kanalizace.

NĚKOLIK DŮLEŽITÝCH TECHNICKÝCH ZÁSAD PRO BUDOVÁNÍ DOMOVNÍCH KANALIZAČNÍCH PŘÍPOJEK

1. Do domovní kanalizační přípojky smí být odváděny pouze splaškové vody z domácností (z kuchyně, koupelny, WC, apod.). ROZHODNĚ NE DEŠŤOVÉ VODY
2. Každá nemovitost smí mít pouze 1 domovní přípojku.
Více domovních přípojek se povoluje ve výjimečných, předem schválených, případech (např. mimořádně rozlehlý objekt, zvláštní překážky bránící jinému technickému řešení apod.) Odvodnění dvou nebo více nemovitostí jednou přípojkou je možné jen výjimečně se souhlasem provozovatele nebo vlastníka splaškové stokové sítě.
3. Trasu domovní přípojky je nutné volit přímou, co nejkratší a v jednotném sklonu.
Je-li domovní přípojka dlouhá, zalomená nebo v malém sklonu, je nutno zřídit čistící šachty nebo alespoň vložit čistící kus, v některých případech (v blízkosti čerpacích stanic na hlavní síti kanalizace) je vhodné osadit na přípojce zpětnou klapku v šachtě. Přípojka musí být vždy provedena jako vodotěsná.
4. Minimální výška krytí ve všech pásech přidruženého prostoru pozemní komunikace, které neslouží provozu vozidel nebo stání vozidel, a ve volném terénu mimo souvislou zástavbu doporučuje ČSN 73 6005 podle místních podmínek minimální výšku krytí 1,0m. Jde zde o statickou bezpečnost potrubí a o zabezpečení proti zámrzu přípojky.
5. Kanalizační přípojka bude vybudována z hrdlových kanalizačních trub z hladkého PVC (KG) v kruhové tuhosti min. SN 8, průměr potrubí DN 150 nebo 200 mm.
6. Sklon domovní přípojky z potrubí DN 150 mm by měl být dle normy veřejné kanalizace minimálně 2 %. Menší sklon může způsobit ucpání potrubí usazeninami. Obdobné sklony u potrubí vnitřní světlosti DN 200 1,0 % .
7. Do přípojky se NESMÍ vypouštět odpadní vody ze žumpy nebo septiku (i jiné předčištění dle výkladu vodoprávního úřadu) (zákon č. 274/2001 Sb., paragraf 18 odst.4) a jeho novela č. 76/2006 Sb. Stávající zařízení pro předčištění odpadních vod se musí potrubím obejít nebo projít a pak se vyčerpá a zasype se nezávadným materiálem (pískem, štěrkem apod.).

Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. ukládá všem majitelům domů zabezpečit nezávadnou likvidaci odpadních vod. Dle zákona č. 274/2001 Sb. a jeho novela č. 76/2006 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, paragraf 3 odst. 8 může obec v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Vlastník kanalizace, nebo dle uzavřené smlouvy provozovatel, má právo dle paragrafu 8 odst. 14 zákona č. 274/2001 Sb. a jeho novele č. 76/2001 Sb. na úplatu (stočné) za odvádění a čištění, případně zneškodňování, odpadních vod.
Není-li množství vypouštěných odpadních vod přímo měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru odebral. Takto získané množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného. V případech, kdy není osazen vodoměr, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Tento výpočet musí být ověřen provozovatelem kanalizace.

Majitel nemovitosti provádějící zneškodňování odpadních vod vyvážením na pole, zahrady nebo vypouštěním do vodních toků se dopouští přestupku proti zákonu o vodách a hrozí mu vysoké sankce od vodoprávního orgánu nebo inspekce životního prostředí.

Za povolené zneškodňování odpadních vod se dle zákona považuje vypouštění odpadních vod se dle zákona považuje vypouštění odpadní vody do domovní, nebo obecní kanalizace ukončené odpovídající čistírnou odpadních vod. Nebo může mít vybudovanou nepropustnou a zkolaudovanou jímku na

• 14.12.2020